Píše se konec osmdesátých let. Samotářský Alois Nebel pracuje jako výpravčí v malé stanici Bílý potok už dlouhá léta. Jeho dny na stanici plynou v poklidu až do chvíle, kdy na půdě stanice objeví skrývajícího se dezertéra Voloďu… Příběh filmu začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel. Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha. Nejčastěji se mu v ní zjevuje Dorothe, oběť násilného odsunu Němců po 2. světové válce. Šedivé dny na nádraží v Bílém Potoce na sklonku socialismu líně plynou, výhybkář Wachek společně se svým otcem kšeftují s důstojníky sovětské armády. Poklidnou atmosféru naruší jednoho dne Němý, který překročí hranice se sekyrou v ruce, aby pomstil svoji matku. Halucinace nakonec Nebela přivedou do blázince a přijde o místo výpravčího. Vydá se do Prahy hledat jinou práci u dráhy a na Hlavním nádraží najde svou životní lásku, toaletářku Květu. Nebel se rozhodne vrátit zpátky do hor, aby se znovu setkal s Němým a souboj s temnými stíny minulosti dovedl do konce. Adaptaci grafické románové trilogie Alois Nebel (Bílý Potok, Hlavní nádraží, Zlaté hory) upravili do filmové podoby Jaroslav Rudiš a Jaromír 99, režie se ujal Tomáš Luňák. Pro zachování výtvarného stylu předlohy a zároveň k dosažení co největší míry reálnosti zvolili technologii rotoscopingu, která kombinuje hraný a animovaný film. Scéna natočená v reálu s herci je posléze překreslena a po jednotlivých oknech animována.