Velkoměstské sídlo, zalité srpnovým sluncem, je prázdné a nepříjemné. Dvanáctileté Alence je smutno. Kamarádky jsou ještě na prázdninách, máma chodí do práce a Alenka je celý den sama. Snaží se zkrátit si dlouhou chvíli a vymýšlí si roli okouzlující partnerky herce, který žije v sousedství. Seznámí se i s mladým vojákem ze sousedního balkónu. Jediné pěkné chvíle prožívá ve společnosti slepého invalidy pana Taraba, který odchází do nemocnice a svěřuje jí do péče svého vlčáka. Alenčina matka má přítele, který je děvčátku velmi nesympatický. Není nikoho, komu by se mohla svěřit a kdo by ji potěšil, a tak vítá návrh pana Tarabu, který chce svůj návrat z nemocnice oslavit. Při nákupu se Alenka setkává s vojákem Pavlem a druhý den ho vyprovází na nádraží, kde se jí zhroutí jakékoliv naděje na první citové vzplanutí, když se objeví Pavlovo děvče. Alenka tak opět zůstává sama. Před domem najde vlčáka a dozví se, že pana Tarabu srazilo auto a že je opět v nemocnici. Je to zlá zpráva, ale spolu s ní přichází něco, na co všichni podvědomě čekali – déšť. Prší a napětí se pomalu uvolňuje.