Scenáristka a režisérka Věra Šimková-Plívová opustila ve filmu Houpačka „svůj“ žánr filmů o dětech a pro děti, v němž získala mnoho světových úspěchů, a natočila příběh dospívající dívky, která ještě před maturitou otěhotněla, její chlapec emigroval, její matka se starala již o tři malé vnoučky a ona zůstalá v těžké situaci prakticky sama, avšak pevně odhodlaná svůj problém zvládnout. Promeškala dobu možné interrupce, dítě porodila, ale mateřskou lásku k němu nepocítila, a nechala je v kojeneckém ústavu k adopci. Místo na vysokou školu odjíždí pracovat do vzdálené textilky. Zde v ní mladý řidič a muzikant probudí touhu po dítěti. S jeho pomocí se jí podaří dcerku vypátrat, je však již pozdě. -Film je psychologickou sondou do nitra hrdinky, která – ač je už ženou – nedovede si jako dospělá žena počínat. Dilema nezodpovědnosti nezralé matky a práva adoptivních rodičů na osvojené dítě řeší autorka ve prospěch druhých, i když je to pro skutečnou matku kruté.