Jurij Gagarin – sedm let samoty
První člověk, který pokořil vesmír. Juriji Gagarinovi bylo v době jeho neuvěřitelného kosmického letu teprve dvacet sedm let. Avšak o necelých sedm roků později ukončila jeho život tragická havárie. V posledních letech jeho života byly na slavného kosmonauta zaměřeny reflektory ze všech stran, ale pro něho to přesto bylo období mučivé samoty a stesku. Navzdory tomu, že si vydobyl světovou proslulost a lidé mu všude prokazovali úctu a neobyčejnou přízeň, nic nemohlo nahradit vroucí lásku jeho věrné ženy, která zůstávala v Moskvě, zatímco on sám absolvoval jednu cestu do zahraničí za druhou. I úsměvy členů královských dynastií na něho působily jako prázdné a strojené, když se nedočkal úsměvu od přítele náhradníka, který se nesmířil s tím, že k letu do vesmíru nebyl jako první člověk vybrán on. Gagarin však musel svoje úsměvy rozdávat neustále, a tak se jeho milý chlapecký úsměv stal Gagarinovou unikátní vizitkou. Tento v jádru prostý člověk se změnil v symbol vzrušující budoucnosti; jeho osobně však v této budoucnosti už žádná role nečekala.